Co je doomscrolling a proč ho dělá stále více lidí?

Co je doomscrolling?

Doomscrolling znamená nekonečné procházení negativních zpráv, příspěvků a komentářů na internetu. Člověk ví, že ho obsah stresuje, zneklidňuje nebo mu kazí náladu, ale stejně pokračuje dál.

Nejčastěji se doomscrolling týká sociálních sítí, zpravodajských webů nebo diskusí. Může jít o politiku, války, ekonomiku, kriminalitu, klimatické katastrofy, celebrity kauzy nebo osobní dramata ostatních lidí.

Typické je, že člověk nezačne s úmyslem strávit hodinu čtením špatných zpráv. Často si jen řekne, že se „rychle podívá, co je nového“. Jenže algoritmy mu začnou nabízet další a další podobný obsah. A z krátké kontroly telefonu se stane dlouhé scrollování.

Proč doomscrolling děláme?

Doomscrolling může působit nelogicky. Proč by někdo dobrovolně sledoval obsah, ze kterého se cítí hůř?

Důvodů je víc. Lidé chtějí mít pocit kontroly. Když se ve světě děje něco nejistého, máme tendenci hledat další informace. Mozek si říká, že když budeme vědět víc, budeme lépe připraveni.

Jenže u doomscrollingu to často nefunguje. Místo klidu přichází další stres.

Časté důvody doomscrollingu jsou:

• strach, že nám unikne důležitá zpráva,
• potřeba mít přehled,
• snaha pochopit složitou situaci,
• zvyk kontrolovat telefon,
• nuda,
• úzkost,
• algoritmy, které nabízejí další podobný obsah.

Doomscrolling tak často není jen o zvědavosti. Je to kombinace emocí, návyku a prostředí, které je navržené tak, aby nás udrželo co nejdéle online.

Jakou roli hrají sociální sítě?

Sociální sítě doomscrolling výrazně posilují. Jejich cílem je udržet pozornost uživatele. Čím déle člověk scrolluje, tím více obsahu vidí a tím více času na platformě tráví.

Algoritmy si rychle všimnou, na co reagujeme. Pokud se zastavíme u dramatické zprávy, konfliktního komentáře nebo šokujícího videa, systém nám začne nabízet podobný obsah.

A právě negativní nebo vyhrocený obsah často funguje velmi dobře. Vyvolává silné emoce: strach, vztek, šok, nejistotu nebo potřebu reagovat.

Proto se může stát, že člověk otevře sociální síť kvůli jedné zprávě, ale během pár minut se dostane k úplně jinému obsahu, který je ještě dramatičtější.

Proč nás přitahují špatné zprávy?

Lidský mozek je přirozeně citlivý na hrozby. Z evolučního hlediska dávalo smysl všímat si nebezpečí rychleji než pozitivních věcí. Špatná zpráva proto často upoutá pozornost silněji než dobrá.

Tomu se říká negativní zkreslení. Znamená to, že negativním informacím věnujeme větší pozornost, silněji je prožíváme a déle si je pamatujeme.

Na internetu se tento mechanismus ještě zesiluje. Titulky jsou často napsané tak, aby vyvolaly emoci. Komentáře přidávají další napětí. A sociální sítě nám servírují obsah, u kterého je největší šance, že nás zastaví.

Výsledkem je pocit, že svět je horší, nebezpečnější a chaotičtější, než ve skutečnosti v danou chvíli musí být.

Jak doomscrolling ovlivňuje psychiku?

Občasné čtení negativních zpráv samo o sobě nemusí být problém. Problém nastává, když se z toho stane každodenní zvyk, který zhoršuje náladu, spánek nebo soustředění.

Doomscrolling může vést k tomu, že se člověk cítí:

• úzkostně,
• podrážděně,
• bezmocně,
• vyčerpaně,
• zahlceně,
• pesimisticky,
• jako by nedokázal vypnout.

Časté scrollování před spaním může navíc zhoršovat kvalitu spánku. Mozek místo uklidnění dostává další dávku stresu a informací. Člověk pak může usínat později, hůř spát nebo se probouzet s pocitem napětí.

Doomscrolling také bere čas. Někdy si člověk ani nevšimne, kolik minut nebo hodin denně ztratí sledováním obsahu, který mu ve výsledku nic dobrého nepřinese.

Jak poznat, že je problém?

Doomscrolling se může tvářit jako běžné sledování zpráv. Rozdíl je hlavně v tom, jak se po něm cítíte a jestli ho dokážete zastavit.

Zpozornět je dobré hlavně tehdy, když:

• často scrollujete déle, než jste chtěli,
• čtete zprávy i tehdy, když vás stresují,
• saháte po telefonu hned po probuzení,
• kontrolujete negativní zprávy před spaním,
• máte pocit, že musíte vědět všechno hned,
• po scrollování se cítíte hůř,
• hůř se soustředíte na práci, školu nebo odpočinek,
• máte problém telefon odložit.

Důležitý signál je jednoduchý: pokud vám sledování obsahu pravidelně zhoršuje náladu, ale stejně v něm pokračujete, může jít o doomscrolling.

Jak doomscrolling omezit?

Doomscrolling se nedá vždy vyřešit jen tím, že si řeknete „už nebudu scrollovat“. Většinou pomáhá změnit prostředí a vytvořit si jasnější pravidla.

Pomoci může například:

• nastavit si časový limit na sociální sítě,
• nekontrolovat zprávy hned po probuzení,
• nedávat si telefon do postele,
• vypnout zbytečné notifikace,
• sledovat méně konfliktních účtů,
• vybrat si jen pár ověřených zdrojů zpráv,
• číst zprávy v konkrétní čas, ne celý den,
• po negativním obsahu udělat vědomou pauzu.

Důležité je také nahradit návyk něčím jiným. Když jen odložíte telefon, ale nevíte, co místo toho, mozek se k němu rychle vrátí. Pomoci může procházka, hudba, kniha, cvičení, vaření nebo obyčejný rozhovor s někým blízkým.

Nejde o to úplně ignorovat svět. Jde o to nenechat si celý den řídit algoritmem a špatnými zprávami.

Objevujte další aktuální témata na Rondo.cz

Doomscrolling ukazuje, jak silně dnes technologie ovlivňují naši pozornost, náladu i každodenní návyky. Telefon máme stále po ruce, zprávy se mění každou minutu a sociální sítě umí velmi přesně poznat, co nás u obrazovky udrží.

Právě proto je dobré vědět, kdy nám informace pomáhají a kdy nás spíš zahlcují.

Na Rondo.cz najdete další zajímavá témata ze světa technologií, zábavy, zdraví, sportu, historie i aktuálního dění. Kromě článků se můžete zapojit také do soutěží o ceny, sbírat body za aktivitu a užít si online hry zdarma.